Za koho jiného bychom měli být nejvíce vděční, než právě za rodiče?
Za lidi, kteří nás vychovali, nastavili nám správné hodnoty a naučili slušnému chování. Kteří nás zároveň naučili, co je to respekt, ale také láska. Rodiče jsou pro nás obzvlášť v raném věku ukázkový vzor, jak se v daných situacích chovat a jak se naopak nechovat. Co je špatné a co dobré. Ať už nás to naučí vyloženě oni, nebo si to vydedukujeme sami z jejich vlastních činů. Formulují naší osobnost, ať už chceme nebo ne.
Samozřejmě vím, že ne každý má to štěstí a má rodiče. Netuším, jak to máš zrovna ty, ale já to štěstí mám a nepřestávám za to být vděčná. S oběma rodiči mám úžasný vztah a jsem ráda, že jsou stále spolu. Za tímto vztahem je však spousta úsilí a snahy.
Vztah s rodiči je náš úplně první vztah v životě a následně formuluje naše další vztahy. Pevně věřím v to, že tento vztah by měl být co možná nejlepší a k tomu je samozřejmě potřeba spousta snahy, upřímnosti a komunikace z obou stran. Což v mnohých rodinách bývá častý problém, obzvlášť pak, když jsou děti v pubertě. Myslím, že se to dá pozorovat takřka všude. Ať už se jedná o naší kamarádku a její rodiče, mamku a babičku, anebo naší sestru a její dceru. Inspirace je kolem nás mnoho a učit se můžeme i z cizích vztahů. Přála bych si, aby každý měl se svými rodiči skvělý vztah a nepřestávali se navzájem podporovat, ale hlavně, aby v tom vztahu byla láska a porozumění.
Moje milá maminka dnes slaví narozeniny a já jsem více než vděčná, že jsem toho mohla být součástí a popřát ji jen to nejlepší. S mou starší sestrou jsme pro ni připravily včera pěknou oslavu, upekly dort a vyzdobily obývací místnost. Mamka z toho byla opravdu nadšená a bylo vidět, že jsme ji moc potěšili. Celá rodina. Vlastně, skoro celá. Snažila jsem se ještě domluvit se starším bratrem, aby také dorazil, jelikož bydlí přes 300 km daleko a už takhle mám pocit, že se nevídáme tak často, jak bychom měli. Bohužel, můj bratr má na tyto rodinné vztahy nejspíš jiný názor a občas mi připadá, že si neuvědomuje jejich cenu a že je potřeba tyto vztahy udržovat. Opečovávat je. Mrzí mě to, ale hlavně je mi líto mamky. Nic nedostaneme v životě jen tak zadarmo a vždy se musíme snažit, jinak vztahy začnou chátrat a bývá pak velmi těžké je znovu oživit. Přesto však bylo vidět, že maminka měla obrovskou radost a doufám, že si oslavu užila, i když jsme se nesešli všichni.
Moji oba rodiče jsou pro mě velmi důležitými lidmi, kterým nikdy nepřestanu být vděčná za všechno, co pro mě kdy udělali. Nemusím ani vypisovat, kolikrát mě podrželi v těžkých situacích, jak mi pomohli a měli mě vždy rádi takovou, jaká jsem. Tohle vše si plně uvědomuji ve svém srdci a moc si jich za to cením.
Bohužel, naši rodiče tu s námi nebudou celý život, jak si nejspíš kupa z nás myslí a právě proto bychom si jich měli o to více vážit a dávat jim lásku, dokud jsou teď a tady. A proto, pokud rodiče máš, běž je obejmout a řekni jim, jak je máš rád/a, nebo jim aspoň zavolej. Pokud rodiče nemáš, můžeš to samé udělat s kýmkoliv, kdo je ti opravdu blízký. Měli bychom více dávat najevo, jak si ceníme ostatních lidí a našich vzájemných vztahů.
Mějte se rádi a buďte vděční.
A ještě jednou, všechno nejlepší, maminko.
Děkuji.
